LOGOPEDIE. JAKÉ JSOU NEJČASTĚJŠÍ OTÁZKY RODIČŮ?
Když jsem začala psát tento blog, v hlavě se mi množilo spoustu nápadů, jak inspirovat učitele, jak jim předávat své nápady či rady ze školní praxe. Na druhou stranu jsem chtěla podpořit i rodiče, protože si myslím, že ve vzdělávání dětí by se mělo táhnout za jeden provaz a spolupráce rodičů, učitelů a dalších odborníků je velice důležitá. A tak jsem oslovila odborníky na slovo vzaté a prostřednictvím velice zajímavých rozhovorů se Vám pokusím předat získané poznatky, které mohou být Vám rodičům velice nápomocny.
První z řady rozhovorů se týká tématu LOGOPEDIE, která je v dnešní době velice aktuálním tématem. Mnoho dětí při nástupu do školy má problémy s výslovností. Při zápisu do první třídy se setkávám s větším procentem dětí, které trápí špatná výslovnost a rodiče z nevědomosti tento problém mnohdy neřeší a myslí si, že v průběhu školní docházky se dítě vše naučí. Opak je však pravdou, a proto bych ráda na tuto problematiku upozornila.
Dovolila jsem si oslovit klinickou logopedku Mgr. et Mgr. Kateřinu Wzatkovou, která odpověděla na nejčastější otázky rodičů, se kterými se setkávám ve své praxi. Ráda bych jí tímto poděkovala za rozhovor a popřála mnoho pracovních i osobních úspěchů.
A nyní již cenné rady! 🙂
Je možná prevence, aby dítě nemuselo navštěvovat logopedii?
Prevence je možná, ale ne vždy to rodiče mohou stoprocentně ovlivnit. Velkou úlohu může hrát hned několik faktorů. Prvním z nich jsou dědičné vlivy, které při narození dítěte dopředu neznáme. Pokud však jeden z rodičů v minulosti logopedii navštěvoval nebo má nějakou vývojovou poruchu učení (dyslexii, dysgrafii aj.), tak je velice pravděpodobné, že by dítě mohlo v budoucnu logopedii navštěvovat. Je proto velice důležité své dítě sledovat a případně logopeda navštívit.
Rozvoj řeči můžeme u dětí ovlivnit již od malička. Je důležité se svým dětem věnovat, procvičovat hrubou a jemnou motoriku, motoriku mluvidel, zrakové a sluchové vnímání. Mluvidla je potřeba rozvíjet už u malých dětí a velký vliv na vývoj řeči může mít kojení. Je důležité, aby dítě nebylo pouze kojeno, ale také se postupně od 6. měsíce učilo žvýkat, kousat a polykat stravu. Trénujeme tím pohyby jazyka, které jsou velice podstatné! U starších dětí můžeme mluvidla už procvičovat cíleně pomocí gymnastiky mluvidel. Mluvidla lze cvičit i přirozeně např. cucáním bonbónů, žvýkáním žvýkačky nebo lízáním zmrzliny. Co se týče hrubé a jemné motoriky, dá se trénovat všude a každý den. Jakým způsobem? Opičí dráha v parku, skok snožmo, skok o jedné noze, synchronizace ruka – oko, ruka – noha, to vše je propojeno s motorikou dutiny ústní a vše se společně rozvíjí. Další oblastí je sluchové vnímání – často se stává, že např. děti zaměňují sykavky, nemají slova úplně sluchově naposlouchané a často vyslovují např. místo citrón – čitrón, místo šála je to sála atd. Je proto důležité rozvíjet reakce rozlišování podobných zvuků. V tom nám mohou být nápomocná sluchová pexesa. Už od malička se snažíme dítě stimulovat tím, že mu předkládáme hodně různých zvuků (zvonění zvonečku, telefonu, zvuky zvířátek aj.), u starších čtyřletých, pětiletých dětí se ptáme, jaké je první písmeno ve slově, jaké je poslední písmeno ve slově. V neposlední řadě je podstatný i zrakový rozvoj. Snažíme se společně hledat rozdíly stejné, jiné apod.
V dnešní době jsou také hodně diskutovaným tématem vymoženosti doby jako je televize, tablet, počítač a mobilní telefon. Mnoho rodičů si myslí, že tyto věci neovlivňují vývoj řeči, ale opak je pravdou a vždy je lepší zvolit osobní kontakt s dítětem. Čtěte svým dětem knihy, učte se básničky a říkanky, komentujte činnosti, které právě děláte, popisujte předměty, obrázky a situace. Ale pozor, na druhou stranu dejte svým dětem prostor se vyjádřit. Často se ve své praxi setkávám s tím, že dítě udělá tzv. “hm” a ukáže na nějakou věc a rodič dokončí větu nebo udělá vše, o co dítě žádá svým posunkem. Důležité je, aby se dítě snažilo říct, co potřebuje nebo chce. Dejte mu prostor k jeho vyjadřování.
Co dělat, když si nejsme jisti, zda je u dítěte vývoj řeči v pořádku?
Jsou milníky, podle kterých se můžeme jako rodiče orientovat, jak by se řeč měla správně vyvíjet.
- rok: Dítě by již mělo umět říkat nějaká slova okolo prvního roku. Samozřejmě je to vždy velice individuální, a proto nepanikařte a vyčkejte, jestli se dítě nerozmluví.
- rok: Ve dvou letech už dítě zvládá skládat jednoduché věty např. “Chci auto. Ahoj tati.” Složitější slova mohou dělat potíže. Postupně by se řeč měla rozvíjet. Opět platí pravidlo, pokud se zatím dítě nerozmluvilo, můžeme ještě vyčkávat. Může se jednat o prostý opožděný vývoj řeči, který ale normálně dožene před nástupem do školy. Na co si dát v tomto věku pozor je písmeno L. V praxi se stává, že rodiče navštíví logopeda s pětiletým dítětem, který má problém s R a Ř, ale příčina je již v písmenu L, které by mělo být ustáleno již ve dvou letech dítěte a od kterého se další hlásky odvíjí.
- rok: Takový vykřičník je ve 3 letech dítěte, kdy dítě stále nemluví nebo má ve svém slovníku 10 slov, tak v tomto případě by dětem mohla pomoci školka. Dětský kolektiv dokáže zázraky a může krásně Vaše dítě rozmluvit. S návštěvou logopeda můžeme vyčkat cca půl roku, pokud ani dětský kolektiv nepomůže, tak je vhodný čas logopeda navštívit a na nic nečekat. Také pokud se u dítěte objeví koktavost, je to pro rodiče znak okamžité návštěvy logopeda.
- – 5. let: V tomto období mohou být milníky např. problematické sykavky nebo hlásky R a Ř. Pokud je v těchto oblastech problém, je důležité logopeda navštívit. Nevyčkávat, že to samo ve škole naskočí. Před nástupem do školy už by měla být výslovnost v pořádku.
Potřebujeme doporučení od pediatra, abychom se mohli objednat k logopedovi?
V české republice si mohou rodiče zvolit zdravotnické zařízení nebo soukromou ordinaci, která spolupracuje s pojišťovnami a v obou těchto případech budou potřebovat žádanku od svého pediatra. Pokud však spolupracujete s logopedem ve školce, škole nebo soukromou ordinací, která přijímá pouze platby, tam žádanku potřebovat nebudete. Žádanku musí být vypsána právě pediatrem, žádanky od jiných odborníků např. neurologů se nepřijímají.
V případě, že si teprve budete vybírat Vašeho logopeda je potřeba si ale uvědomit, že kvalitní logopedická péče by měla být zaštítěna vždy klinickým logopedem, který se celoživotně vzdělává v oboru a má určité předepsané podmínky, které k tomu musí splňovat. Vždy může probíhat spolupráce s logopedy ve školství, ideálně s vzájemnými občasnými konzultacemi těchto logopedů ve prospěch dítěte.
Co je potřeba si na logopedii přinést?
Na logopedii budete potřebovat pouze žádanku a kartičku pojištěnce.
Někteří logopedi ke své práci využívají pracovní sešit, se kterým děti pracují, jak v ordinaci, tak i doma. Tuto informaci se však dozvíte na první návštěvě Vašeho odborníka.
Je důležité, aby byl rodič u prohlídky přítomen?
Na tuto otázku se nedá jednoznačně odpovědět a vždy záleží na daném odborníkovi. V mém případě jsem vždy moc ráda, když rodiče své děti doprovází. Nepřítomnost rodičů je pro mě velice kontraproduktivní, protože rodič doma se svým dítětem trénuje jednotlivé úkoly, a tudíž je podstatné, aby byl v daných cvičeních proškolený, aby viděl, jak se má s dítětem správně pracovat a ideální je, když si to na schůzce může i vyzkoušet. Myslím si, že malé dítě není stavěno na to, aby si doma otevřelo sešit a samo začalo cvičit zadané úkoly. Na druhou stranu je vždy nutné ke každému pacientovi přistupovat individuálně, neboť některé povahy dětí přítomnost rodičů moc dobře nesnáší. V této situaci s dítětem cvičím sama a rodičům vysvětluji problematiku až po terapii s dítětem.
Jak často je dobré logopedii navštěvovat?
Ideální frekvence návštěv je jednou za dva týdny. Rodiče s dítětem mají dostatek času procvičit zadané úlohy a v případě, že se objeví chyba v nácviku, tak logoped může chybu podchytit a pracovat s ní. Bohužel v dnešní době se nedaří navštěvovat logopeda tak často, jak by to bylo ideální. Logopedické ambulance praskají pod náporem klientů.
Je potřeba před návštěvou logopeda vyšetřit u dítěte sluch?
Standardně chodí na logopedii děti, které vyšetřený sluch nemají a není to ani potřeba, pokud se jedná o standardní vady výslovnosti.
V některých případech, když je rozsáhlejší vada řeči a dítě má narušených více hlásek, dochází ke komolení slov, kdy např. místo slova KOLOBĚŽKA – vyslovuje KOBALAŽKA, nedokáže slovo ani vytleskat KO-LO-BĚ-ŽKA., je potřeba i foniatrické vyšetření, které se soustředí na vztah sluchu a řeči. V těchto případech je nutné zjistit, zda se jedná o sluchovou ztrátu nebo zda výslovnost musíme “pouze” nacvičit.
Co dělat, když se u dítěte objeví koktavost?
V případě koktavosti je nutné se objednat k logopedovi ihned.
Koktavost se může rodič pokusit odstranit změnou režimu celého dne. Neupozorňovat dítě na to tento problém (nedořekneme za něj slovo, když se zakoktá) a zajistit klidnější méně hlučné prostředí v menším kolektivu a volit klidné činnosti např. malování apod. Důležitým faktorem je nevystavovat dítě stresu. Například všichni to moc dobře známe, ráno spěcháme někam na schůzku, do práce, do školky a dítě je v tuto chvíli opravdu velmi pomalé v oblékání či obouvání. V tuto chvíli je velice důležité zachovat chladnou hlavu a dítě nestresovat větami typu: “Pospěš si, to nestihneme.” My jako rodiče můžeme naplánovat oblékání dříve a dítěti dopřát více času, který potřebuje. Buďme trpěliví.
Je nutné, aby rodiče s dětmi cvičení z logopedie procvičovali i doma? Jak často?
Absolutně. Pokud chceme opravdu dítěti pomoci, je cvičení doma nezbytnou nutností. Rodičům doporučuji trénovat s dětmi 5 krát denně po 5 minutách. Nemusí si vyhrazovat čas přímo na cvičení logopedie, ale mohou zábavnou formou si zpříjemnit např. cestu do školky, cestu autem, večerní koupání. Vždy je důležité ohraničit dobu cvičení. Ideální je např. během hraní si dítě zavolat, zadat mu 5 slovíček a pak si zase může pokračovat ve hře. Zkuste zamezit tomu, aby pro Vaše dítě byla logopedie strašák.
Jaké pomůcky se nám mohou hodit?
Rodičům doporučuji pořídit dětem hry, které rozvíjí motoriku dětí, zvukovou percepci, hry s barvami – zkrátka hry, které podporují celkový rozvoj. Není nutné pořizovat specializované logopedické pomůcky, protože mohou bez odborného dohledu napáchat víc škody než užitku. Mnoho takových specializovaných pomůcek doporučí klinický logoped, případně pokud nějaké objeví rodič, je jejich používání dobré zkonzultovat se svým klinickým logopedem.
Co dělat, když dítě nechce spolupracovat při logopedickém cvičení?
Velkým neštěstím je, když rodič začne dětem zakazovat oblíbené činnosti na úkor logopedie. Děti poté získávají negativní vztah. Snažte se logopedii spojit s pozitivními věcmi a dítě motivujte.
Doufám, že byl pro Vás tento rozhovor obohacující a už nyní se nemohu dočkat až Vám představím další přínosné rady od dalších skvělých odborníků.
Přeji hezký den.
Lucka