Lucie Zenker

DENÍK TŘÍDNÍHO MASKOTA

Několikrát jsem na blogu zmínila, že ve své třídě využívám pro motivaci dětí třídního maskota a společně s ním si vedeme i deník. Nejčastější otázkou bylo, co si do deníku zapisujeme a jak se deník používá. Otázek na toto téma bylo více než dost, a proto jsem se rozhodla sepsat článek, jak to celé funguje v mé třídě. Doufám, že Tě motivuji a inspiruji, protože děti to neskutečně baví a vznikne zkrátka něco úžasného.

Třídního maskota jsem měla už od začátku, kdy jsem své první prvňáčky začala učit. Každý rok jsem volila jiné téma výzdoby i jiného maskota. Zdálo se mi to jako skvělá motivace pro děti i pomůcka v některých situacích. S deníkem maskota jsem se poprvé setkala v České škole bez hranic v Londýně a tato myšlenka se mi okamžitě zalíbila. Byla jsem nadšená, když děti vyprávěly o svých zážitcích a zapisovaly krásné příběhy, které byly doplněné fotkami a nádhernými kresbami. Tento nápad se mi tak moc líbil, že jsem se nemohla dočkat, až ho ve své třídě také zavedu.

Než jsem odjela z Londýna, tak už jsem měla plán na celoroční motivaci pro své budoucí prvňáčky. Tenkrát bylo velkým hitem téma MIMONI a mně se líbilo, že výzdoba i maskot jsou dostupné ke koupi, ale pořád jsem přemýšlela, jak to správně uchopit. Nechtěla jsem “jen plyšáka”, ale potřebovala jsem příběh, který budu svým prvňáčkům vyprávět a tím je přirozeně motivovat k učení.

Tady se trošku zastavím. Myslím, že pokud se někdo rozhoduje o výzdobě, maskotovi a třeba i deníku, tak by si to měl promyslet, aby to bylo maximálně využito k procesu učení.

Nápad, ten jen nejdůležitější a ten také přišel. Vymyslela jsem motivaci pro děti, že náš kamarád MIMOŇ přijel z Londýna a neumí česky, dokonce neumí ani číst, psát a počítát. Jediné, co umí je angličtina. Cíl pro naší třídu byl jasný! Mimoň nás bude učit anglicky a společně s námi se bude učit česky.

Ještě v Londýně jsem našeho nového kamaráda pořídila a vyfotila ho v jeho “rodném městě”. Tyto fotky se staly součástí výzdoby. Fotky mimoně byly vystavené různě po třídě a dodávaly mému příběhu patřičný šmrnc.

První stránky našeho deníku patřily MIMOŇOVI, kde celý příběh byl sepsán. Doplněn fotkami a byla to taková ukázka toho, jak by to mělo “vypadat”. POZOR – byla to spíš jen inspirace, protože kreativitě mých žáků se meze nekladly.

A jak probíhal každý víkend pro našeho třídního maskota? Náš MIMOŇ si sám vždy vybral toho, koho by rád navštívil o víkendu. Já byla domluvená i s rodiči, že pokud nějaký víkend je bude čekat speciální program nebo výlet, tak mi dopředu napíší mail a samozřejmě maskotův výběr přizpůsobíme situaci. Například se stalo, že žák a jeho celá rodina jeli navštívit prarodiče na druhý konec republiky a velice si přáli babičce a dědečkovi maskota ukázat. Bylo to pro tohoto žáčka moc důležité, a tak maskot jel na víkend s nimi. Bylo skvělé, že se zapojili i rodiče a i oni si víkend s maskotem vlastně užili a moc si tuto aktivitu pochvalovali.

Jaký formát a deník jsem zvolila a co bych udělala jinak? Chtěla jsem deník s motivem Mimoňů, a tak jsem koupila formát A5 v kroužkové vazbě. Musím uznat, že deník na první pohled vypadal skvěle, ale po roce používání bohužel ne! Jednotlivé listy se začaly oddělovat a trošku to vypadalo jako “salátové vydání”. Chybami se člověk učí a nyní bych zvolila jiný formát celého zápisníku.

TIP PRO MĚ I TEBE – VYTVOŘIT SI “PRACOVNÍ LIST” NA TENTO VÍKENDOVÝ ZÁPIS A ZAKLÁDAT DO ŠANONU.

V deníku nebyly zapsané pouze víkendy, ale také naše školní dny, procházky, výlety, škola v přírodě a všechny naše společné zážitky.

Do deníku děti psaly o svých víkendových dobrodružstvích a akcích. Inspirovaly se navzájem při prezentaci, která probíhala vždy v pondělí ráno. Tento náš rituál otevíral nový týden. Žák nám vyprávěl, co o víkendu zažili, koho Mimoň poznal a co společně prováděli. Fotky, vstupenky do divadel, kin, zámků apod. nebyly vyjímkou a všechny děti byly nadšené, že se s námi mohou o jejich dobrodružství podělit.

A co všechno náš MIMOŇ za celý rok zažil? Zpíval se sborem, závodil na koloběžce, třídil odpad, slavil narozeniny a svátky, jezdil na zámky a hrady, čistil si zuby, jezdil na bobobé dráze, hrál šachy, montoval nábytek do pokojíčku, krokoval v matematice, hrál na kytaru, bagroval, poznával hory, lezl do pračky, jedl škubánky s mákem, hrál si se všemi dětmi ze třídy, jejich sourozenci a kamarády, psal domácí úkoly, nakupoval, bruslil venku i na ledě, hrál na piáno, slavil advent, opravoval kolo, byl v aquaparku, jezdil na koni, slavil Silvestr, četl pohádky, dělal selfie, vybarvoval omalovánky, lyžoval, slavil masopust, hrál karty, cvičil jógu, byl na pálení čarodějnic, hrál si poslepu na neviditelné výstavě, barvil velikonoční vajíčka, jezdil vlakem a autem snad po celé ČR, sekal trávu, dělal animaci filmu, chodil nakupovat, stal se horolezcem, skákal na trampolíně, slavil dětský den a dostal i své první vysvědčení. Toto je jen malý výčet toho, co děti s našim kamarádem zažily a o co se s námi během roku podělily. Nejen učení, ale hlavně i další aktivity utváří kolektiv a my můžeme říct, že za jeden rok se z nás stala parta kamarádů, která se nemůže dočkat, co bude dál.

Jestli stále váháš, tak neváhej a vyzkoušej to, protože to stojí za to!

Přeji Ti krásný den.

Tvoje Lucka